Nešťastný způsob tohoto léta - Zneužívání aktuální přírodní katastrofy k ohlupování a manipulování lidí je děsivé Doporučený

Jiří Weigl na přednášce Institutu Václava Klause, jehož je výkonným ředitelem Jiří Weigl na přednášce Institutu Václava Klause, jehož je výkonným ředitelem snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Tragické záplavy v Německu, stejně jako nedávné tornádo na jižní Moravě vyvolaly stereotypní reakci politiků i mnohých komentátorů – je to další příklad klimatické změny a potvrzení toho, že musíme ještě zesílit úsilí o co nejrychlejší omezení emisí a dosažení uhlíkové neutrality za každou cenu. Podobná slova použil například premiér Severního Porýní-Vestfálska a očekávaný nástupce kancléřky Merkelové Armin Laschet tváří v tvář povodňové zkáze, nebo tento týden evropský komisař Frans Timmermans na návštěvě v Praze. Zneužívání aktuální přírodní katastrofy k ohlupování a manipulování lidí je děsivé. 

Žádné rychlé korekce měnicího se klimatu dělat nelze. Ani kdybychom všichni na místě spáchali hromadnou sebevraždu a přestali zamořovat svět zplodinami své existence, nemůžeme doufat ve změny globálního klimatu, které by byly v dohledném horizontu pozorovatelné.

Bouře, tornáda a záplavy jsou projevy momentálního počasí, klima je fenomén dlouhodobý, mění se v řádu staletí a tisíciletí a žádné dnešní kroky současné generace klimaticky pocítit nemohou.  Záplavy a tornáda z našeho světa proto nezmizí, i kdybychom s stavěli na hlavu.

Voluntaristická představa, že lze klimatem libovolně manipulovat, je stejně realistická asi jako představa, že můžeme něco podstatného učinit se zítřejším počasím. Lživá argumentace má za cíl pouze přimět širokou veřejnost, aby akceptovala omezení a zásahy státu do svého způsobu života, které by bez intenzívního pocitu strachu a viny nikdy nepřijala. Nejde o klima, jde o politiku a politiky.

Politici však nejsou jedinými viníky.

Dnešní doba rovněž přináší denně smutná svědectví o selhání lidí, označujících se za vědce a honosících se akademickými tituly v oblasti přírodních i společenských věd. Vnucují nám falešnou představu, že svět kolem nás a živá příroda v něm mají jakýsi předem daný ideální a optimální stav, který je možné a dokonce nezbytné chránit a udržet, či se k němu za každou cenu vracet. Je nepochopitelné, jak takováto zjevně nesmyslná a nevědecká představa opanovala veřejné mínění a je prosazována jako vědecký přístup, který je základem dnešní zelené politiky a ochrany přírody vůbec.

Ve skutečnosti jsou svět a příroda v procesu permanentního pohybu a neustálé změny, jíž se vše neustále přizpůsobuje. Nic pevného v přírodě kolem nás neexistuje, všechny organismy neustále hledají příležitosti ke své rozšířené reprodukci a neustále se přizpůsobují měnícím se podmínkám.  Živočišné a rostlinné druhy se neustále proměňují, mutují, některé zanikají, jiné se vytvářejí. Člověk je součástí tohoto procesu a jeho vývoj podléhá stejným zákonitostem. 

Představa, že je možné tento věčný měnící se koloběh někde zastavit a na globální úrovni jej lidskými opatřeními udržovat na předem dané úrovni, je naprosto absurdní a nesmyslná. Klima se mění permanentně a síly, které tyto změny působí, jsou skutečně planetární povahy. Představa, že je přetlačí lidské vegetariánství, zřeknutí se masa, či ježdění elektromobily a další zelené kejkle, je nesmyslná hloupost na úrovni šamanistických představ dávných staletí, kterou žádný seriózní vědec nemůže myslet vážně. Přesto mají být vyplýtvány stovky miliard na chiméru, jejíž efekt není možné nikdy verifikovat.

Nechceme slyšet, že na stejných místech, na nichž žijeme, byla kdysi v různých geologických obdobích tropická moře, ledovce, tundra, step a prales atd. Neznáme příčiny, proč došlo k tak zásadním proměnám tehdejšího světa, ale jsme ochotni tak jako lidé ve středověku bigotně věřit, že za dnešními problémy světa stojí lidské hříchy v podobě spalování fosilních paliv, a domníváme se, že je lze odčinit moderním flagelantstvím a prodejem odpustků, jimž říkáme emisní povolenky.  Blábolíme o původních a nepůvodních druzích v zemi, jejíž krajina, fauna i flóra jsou zcela nepůvodním výsledkem lidské činnosti a s autentickým prehistorickým obdobím nemají prakticky nic společného.

Současná zelená politika, jak je praktikována a vynucována v dnešním západním světě, představuje antihumánní protidemokratický regres, iracionální reakci moderní společnosti na nejistoty lidské existence a cynické zneužití vědy nepřáteli lidské svobody. Letošní deštivé léto to znovu potvrdilo.

Jiří Weigl, výkonný ředitel IVK, 20. července 2021

Číst 1130 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %